Jen jedenkrát jsem giroval,
to svému kamarádu,
než Bůh mne málo miloval,
já tuším černou zradu.
Ó, jemine, ó, jemine,
žen věno, děti nevinné!
Jemine, lidé zlatí,
už jdou mne fendovati!
Jak nyní uzel gordický
já zdařile bych přesek’?
Já, v srdci osten tragický,
píšu sto humoresek.
Ó, jemine, ó, jemine,
kdo všechno na ně zahyne?
Jemine, lidé zlatí,
už jdou mne fendovati!
Sto humoresek nestačí.
Sem, sličná děvo, flašku.
Jde cesta skrze bodláčí,
já budu psáti frašku.
Ó, jemine, ó, jemine,
lze překonati Fastry? Ne?
Jemine, lidé zlatí,
už jdou mne fendovati!
Ohraďte Jerusalem jen
a libo-li, Řím detto.
Než, je-li básník okraden,
publikum odnese to.
Ó, jemine, ó, jemine,
už vidím, že mne to nemine,
neb soucit málo platí,
když jdou nás fendovati!