Básníku, v chvílích volných snívám.
Má cenu to, co věnuji Vám?
A není vskutku hříšno skorem
v beztvárné době kult mít forem?
Lze cítit vzdor i odpor příkrý
v čase, jenž stvořen pro mimikry?
O kráse snít lze v těchto letech?
Snít o výbojích, o rozletech?
V půlnočních chvílích tušit ráno?
Co věnováno, věnováno!