Skip to content
1877–1931

IV Dnes nevyzval ji věru ani k tanci,

Viktor Dyk

Dnes nevyzval ji věru ani k tanci, toilett nepochválil eleganci, a dešť, ten lil se celý den. Oblaka smutná, smutno pod oblohou,

to vyšla z domu jistě levou nohou. A dešť, ten lil se celý den. Pohlíží z okna. Jak ta noc je tmavá. Posledně říkal, že ho bolí hlava.

A dešť, ten lil se celý den. Posledně říkal, že se zvykne všemu. I střelné ráně, z níž měl vždycky trému. – Když dešť se lije celý den.

A dnes nepřišel vyzvati ji k tanci, toilett nemoh’ chválit eleganci; – že dešť se lil tak celý den!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.