Dnes nevyzval ji věru ani k tanci,
toilet nepochválil eleganci,
a déšt, ten lil se celý den.
Oblaka smutná, smutno pod oblohou,
to vyšla z domu jistě levou nohou.
A déšt, ten lil se celý den.
Pohlíží z okna. Jak ta noc je tmavá.
Posledně říkal, že ho bolí hlava.
A déšt, ten lil se celý den.
Posledně říkal, že se zvykne všemu.
I střelné ráně, z níž měl vždycky trému.
– Když déšt se lije celý den.
A dnes nepřišel vyzvati ji k tanci,
toilet nemoh’ chválit eleganci;
– že déšt se lil tak celý den!