Ty dlouhé deště všechno podvrátí.
Můj šedý dvůr dnes hledí přísně, cize.
Což v duši mou se zase navrátí
evangelické, altruistní vise?!
Čím jsem, ó Kriste? Ještě hýbeš mnou.
Kam martyriem vedeš do dálky?
Pouští jít kážeš chmurnou, dojemnou.
Trhají druzi růže, fialky!