Zlomený oštěp Quijota.
Jak je to k smíchu!
Jak nepoplvat poraženou pýchu
kleslého milence života!
Tvé tělo marné, hubené
v arény kleslo písek.
Zní klekání teď z měst a vísek.
Všem, všemu život. Tobě ne.
Zlomený oštěp Quijota.
Jak tě to pálí, jak to zebe.
Neumíš, brachu, přežít sebe.
Taj nepochopils života!