Lilie bílé přísahaly.
(Lilie, viďte, necítí?!)
„Kde naše touhy umíraly,
můžeme i my umříti!
Nám nedáno v své bouřit síle
po horách, pláních, po mořích.
Od bledých dnů jsme bledé, bílé,
jež připravil nám něžný hřích.
O kráse nebe dobře víme,
a dobře známe Sodom zmar.
Přec, v země poutech, hříšně sníme,
ironisujem’ slunce žár!“