Zde leží občan Karel Kamínek.
I v něm byl kdysi ducha plamínek.
Tmě ustoupil on záhy ale čiré.
Číst z něho možno pouze „Dies irae“.
Že prosa nešla, myslilo se vždycky:
Snad skrytý v něm je talent dramatický?
Byl příliš skryt: jej nikdo nemoh’ zříti.
Světlo věčné ať mu svítí!