Nervy bolavé, nervy bolavé,
a všechno se mi hnusí.
Touhy churavé, touhy churavé
a nikde žádné pusy.
Dívčí botička, dívčí botička,
z sukénky která čouhá.
Hledím s údivem, hledím s údivem,
jak krásná je má touha.
Dítě – charakter, dítě – charakter
jsem málem blízko plenek.
Ba, jsem sensitiv, ba, jsem sensitiv,
jsem český Jakobsenek.
Do své doby zřím, do své doby zřím.
Jak všechno se mi hnusí.
Nervy bolavé, nervy bolavé
a nikde žádné pusy.