Já cítil naší odvislosti hněv,
já cítil naší odvislosti bídu.
Než dopadne mi hruda na rakev,
chci jíti v řadách svého lidu.
– Jenom kde najdu tento dobrý lid!
Jsou lidé, ponížení nebouří je.
A nevynáší jejich měkký klid
přítomnost zlá, tragická historie!
Dívám se: šednout kolem sebe zřím
puritanismus pokrytecký, suchý...
Poslouchám. Smát se uslyším
povídenštělé, zfrivolnělé duchy.