Stín věčně bude tu, poroste věčně býlí
a bude slyšet pláč a síně budou kleté.
Dům otrávili ten a studnu otrávili.
A najdete-li vchod, východu nenajdete.
Zapomnít má-li dům na hrůzu oněch chvílí
a tíhy zbavit se, té tíhy dlouholeté
by zapomenout moh’, zvuk nutný zvláštní síly:
třeba, by uslyšel křik slabý nemluvněte.
Než dokud nezazní, dům morový je klet,
dál bacil morový se bude vzduchem chvět.
Byť byla bez mráčku, je těžká obloha.
Do prázdna civěti dál bude okno slepé.
Bez děcka vrnění nebude nikdy lépe
v tom domě morovém, v tom domě bez boha!