Skip to content
1877–1931

DŮM BEZ ZRCADEL (VI)

Viktor Dyk

Než úsvit-li se nečekaně přikraď, ó bědný Romee, kde není Julie, skřivan-li zazpívá, tě zabije. Paprsek slunce zhubí. Běda třikrát!

Zklamání nechci vidět ve tvých očích, jež mluví výmluvně, když slova neříká. Rozbiji zrcadlo, zabiji bídníka, jenž bílé vlasy našel ve vrkočích.

Neb láska propast je, jakmile oheň zchladne, čar noci minulé vyčítá krutě za dne. Oh, očí zrcadlo upřímné, přec však zrádné! Ó běda, všetečko, že viděl jsi mou líc,

ó běda, všetečko, neb kráčíš smrti vstříc, kdo vrásky moje zřel, už neuvidí nic.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DŮM BEZ ZRCADEL (VI) · Viktor Dyk · Poetry Cove