To dávno, dávno již. A bych neplýtval slovy:
těmito řádky vypovím vše zcela:
Já holubici vyslal z archy Noemovy
a ta se dlouho, dlouho nevracela...
Déšť zatím trval – ni mžik neustává,
a hladina vod nikdy neopadá...
A mně se zdálo, archa kolebavá
že v šedá mračna pozvolná se vkrádá!
Tam, kam se nesmí lidskou nohou jíti,
kam hříšným údům cesta zakleta je...
Déšť trval dál a slunce nezasvítí
a duhy barvou nebe nezahraje...
To dávno, dávno již. A bych neplýtval slovy:
těmito řádky vypovím vše zcela:
Já holubici vyslal z archy Noemovy
a ta se dlouho, dlouho nevracela!