Skip to content
1877–1931

CESTA

Viktor Dyk

Loučím se. Už je čas. Loučím se. Ne má žalost. Za mnou je polojas, za mnou je malost.

Silnice, pěšiny, ty přede mnou se tratí. Do které končiny se chci to ubírati?

Ztrácí se domů štít, ztrácejí kostelů věže. A je-li nutno jít, tož jděme bez přítěže!

Lze, abych takto žil v tom kole lsti, lži, šikan? Jdu: prostředek a cíl. Jsem poutník. Tulák. Cikán.

Je dojít vždycky div. Dnes kde kdo věří v divy. Leč nebudu-li živ, vy aspoň buďte živi!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
CESTA · Viktor Dyk · Poetry Cove