V krvavé době všechno zvlčí.
Pochodí nejlíp ten, kdo mlčí,
svých v pospas větru nedá slov.
Mlčíš-li, budeš filosof.
Mlč, je-li tobě sláva milá!
Než dilemma zas krokodila:
Tím nepůsobíš chabě-li?
Neřeknou, že jsi zbabělý?
Že’s z podezřelých oněch strýčků,
již Bohu, čertu svítí svíčku,
že vyjádřit se nesnadné,
než víme, jak to dopadne?
Dnes, závist všade kdy už slintá,
zda neprokoukne se ta finta?
A zachovat se chtěje zvlášť,
zda nevydráždíš větší zášť?
I čtenář laik to jistě cítí:
Mudrcům dnes je těžko žíti.
Kde riskují? Kde neriskují?
Kde mudrují? Kde přemudrují?
I čtenář laik to jistě chápe:
Též mudrc dneska ve tmách tápe.
Též mudrc dnes se těžko kroutí.
Jak vytušit? Jak uhádnouti?
I čtenář laik to jistě vidí.
Je mudrc na tom nejhůř z lidí.
Čas rozhodnout se cito, cito!
Je mudrců mi nejvíc líto.