Bylo to takto: Plný šel jsem dum,
A zas mne jitřil bol ten vrchovatý.
Jak otvíral bych dvéře v jiný dům!
A cizích dvorů jak bych kráčel vraty!
A krok můj mdlý (ah, mdlý a nesmělý!).
Vše neznámo, kde jsem, a kam se bráti.
Ty známé tváře v dálce zmizely.
A neznámých se bojím nyní ptáti.
A otravuje všechno obava.
Ah, zde už konec?! Jaká jiná cesta?!
Hle, černý prápor s věže zavlává!
Kam přišel jsem?! Jsem u věčného města?!
Bylo to takto: Plný šel jsem dum
A bol mne jitřil, hořký, vrchovatý,
Jak otvíral bych dvéře v jiný dům
A cizích dvorů jak bych kráčel vraty!