Skip to content
1877–1931

Ballada jarní.

Viktor Dyk

Krev slunce, které zhasíná, po horizontu stříká. Výčitek přišla hodina a není Slitovníka.

Bůh za tou krví daleký. Svět se tak šíleně točí. A děvče stojí u řeky a má tak zarudlé oči.

Krev červánků je plamenná. Děvče se chvěje ještě. – – Jeť voda dnes tak zkalená z prudkého, jarního deště. –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Ballada jarní. · Viktor Dyk · Poetry Cove