A klidno vše, a uspán kraj,
ta česká země, zemský ráj.
V největších srdcích vztek a zlosť,
v největších srdcích šílenost.
V největších touhách velký děs.
Včera a zítra, včera, dnes!
Někdy se něco chtělo hnout,
do nebes prudce vytrysknout.
Však zříme záhy dosti stop.
Hlava?! Tam rána. Byl to strop.
Někdy se chtělo něco ptát,
proklínat, ještě proklínat.
Než uspí země, uspí kraj.
Jsou klidny Čechy, zemský ráj.