Skip to content
1877–1931

28. 10. 1922

Viktor Dyk

Dny sychravé a smutné jsou a spadlé listy větry odnesou. A máme-li být k sobě upřímní: náš svátek národní je svátek podzimní.

Dny sychravé a smutné jsou a spadlé listy větry odnesou. A slyšíš stesky kol a slyšíš spory. Náš svátek národní dni blízký Bílé Hory.

Nač bát se podzimu, když přijde jaro zas, a nač se mlhy bát, když vzejde slunce jas? I když nám srdce časem bolest svírá: umírá člověk, národ neumírá.

A nač se báti stínu Bílé Hory, když na Tobě, by vyléčil se chorý? Minulost těžká ať nás nemučí. Dík budiž neštěstí, jež poučí.

K těm promluví-li, kdož dřív neslyšeli, dík budiž neštěstí, dík budiž nepříteli. Dík bloudění, když čerpá z něho zrak. To není soumrak; je to pouze mrak.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
28. 10. 1922 · Viktor Dyk · Poetry Cove