Veliký sál, jenž naplněn kouřem.
Přípitky, proslovy... a hudba vpadá!
Zpěvačka, příliš hrozné deklamace,
– ohromný, hřímavý potlesk.
Všechno již odchází. Opilý sbor
na cestu bručí si vyčichlým hlasem,
národní písničky zaslechneš refrain,
zmlkají poslední kroky...
V kavárně blbečků zmatené řeči...
Pozvolna začíná ráno již svítat.
V ulici vyjdete... Řev zaleh’ v dálku.
Unaven kráčíš... a všechno se smísí;
veliká, zmatená, nestvůrná skvrna,
nejasná, pitomá, hloupoučká skvrna.