Připnula jsem je, ta tvá lásky slova
v nebes až stan rozpjatý písmem démantovým;
tam čítám si je ve tajemných nocích,
jež luzně hvězd halí se rouchem pableskovým.
Tam čítám si je, ta tvé lásky slova,
tamo mně září věčně, věčně nezměněna,
ač na vždy již oněměl zvuk jich sladký –
jak z mrtvé ruky harfa klesne roztříštěna.