V pozdní večer ku modlitbě
přiklekla jsem k svému lůžku,
planoucí jsem svoje tváře
chladnou tiskla ve podušku.
Na ňadra jsem rozechvěná
křečovitě tiskla ruku,
hlasně bušilo mé srdce
ve divokém, plachém tluku.
Z palčivých mi očí vřelá
za slzou se slza lila,
vzlykali cos rtové žhaví –
– zdaž as modlitba to byla? –