Jen pablesk jeden!

Jen pablesk jeden – věčný světla zdroji – svých sešli sluncí v temno duše mojí! jen pablesk jeden božství svého zoří, kdy duch můj tone, v pochybnosti moři

a kdy se svíjí v bezemocném boji – jen pablesk jeden – věčný světla zdroji! – Ten svět tak klamný – jsem jak choré dítě; zmatené vrhá osud kolem sítě,

v třpytné lži těžko pravdy démant znáti – – jsem třtinou v poušti, co se větrem klátí! Ten svět tak svůdný, mdlá tak moje síla; – jen pablesk jeden, abych nezbloudila –

jen pablesk jeden – věčný světla zdroji – dej znát mi pravdu, věčnou dceru svoji! Ty duše velký! – vládče všehomíra! k tobě má duše úpí smutná, sirá –

nedej mi zbloudit ve temnotách žití, jen pravdu svoji, pravdu nech mě zříti; – jen pablesk jeden – věčný světla zdroji – svých sešli sluncí v hloubi duše mojí!! –