Na jezeru nebes bludným
kmitem hvězdy hoří;
proč se krásné jeho oči
v plamennou výš noří?
Co as bludice ty svůdné
v hvězdném písmě čítají,
zdaž si z paprsků liknavých
nové sítě splítají?
Čítají snad duše, ježto
v moři žalu ztopily?
neb ty slzy, slzy žhavé,
co mu srdce skropily?
Najednou však chmura temná
krásné čelo přeletí –
prochvěl srdcem smrtelný snad
výkřik jedné z obětí?!