Hodiny ubíhají,
a rychle plyne čas;
kdo ví, co v sobe tají,
co komu nese as.
Jednomu štěstí strojí,
druhému jenom žal;
jednomu rány hojí,
jiné by zraňoval!
Tomu kdo jařmo shodil,
zas chystá řetězy;
kdo v bojích nepochodil,
jsou v posled vítězi!
Ký osud nám as tají
nejbližší hodina,
národem být či lájí,
jíž hořce vzpomíná?! –
Cíl ve mlhách se tratí,
zůstane pouhým snem?
a dech se v tobě krátí:
co lvíče – bude lvem?!