Co může ještě přijít! Smrt je blahá,
kdy zástup nepřátel mu pouze zbyl;
zášť bodá, kam jen zraky obrátil
a velekněz jej lstivě zapřisahá.
Ó nač se odpovědět ještě zdráhá?
jak jinak v duši své kdys všecko snil:
kde jsou ti, které tělem nakrmil,
kde apoštolů druž tak srdci drahá!
Přec jeden v síni, kde se zástup zhřívá,
seď truchlivý a v soudní síň se dívá
a z oka hledí, zdá se, lásky strach.
Zkvet’ Kristu v tváři sladký úsměv díku:
„Tys pravil“ k soudci děl – v témž okamžiku
i poslední jej venku odpřisah.