Všecko jsme prodali, všecko už,
na stranu čapky, hej, poháry!
jsme už jen součástí ve vlastním,
součástí – s Němci a Maďary.
Organickou jsme to součástí,
za chvilku, jak Bůh dá, dílečkem;
byli jsme národním tělesem,
budeme posledním kolečkem.
Kolečkem, však to se vysadí,
jiným se nahradí mezery;
zas budou cizáci panovat,
ty tam sny Svobody veškery.
Jako když šlehne v tmy paprsek,
jak jsme tu okřáli ve mžiku;
nač na to ještě, eh, vzpomínat,
zlato je kamení, cyniku!
Byli jsme! však jenom na chvíli,
byli jsme! však jenom pro jméno;
z ruky nám žezlo už vypadlo,
dovedem nosit jen břemeno! – –
Všecko jsme prodali, všecko už,
z půl darma, bez cti a zástavy;
jako ta rybička z přísloví:
hnijeme od hlavy – od hlavy!