Hrob posvátný jest: netkněte se rovu!
smrt v ten nám změní život hned;
taj jeho vyříci se nedá slovu,
cit v slzu taje jako poupě v květ.
Jen s bázní svatou přistupujte k němu,
kdo ví, tam jaké děje ukrývá;
a které slunce vniká jeho ve tmu,
že rov se jeho v květech usmívá.
Neb po letech, když jiný mrtvý vniká
v tu skrýši jeho těžce zamčenou,
vy naleznete odražená víka
a rakev na prach polostrávenou.
Ach, jaký myšlének žár v jejich hlavě
a v srdci touha musila jim vzplát,
že v popelu a prachu vysmívavě
jen zhnědlé kosti zříte spočívat!