Skip to content
1858–1939

SVĚT LÁSKY (1)

Xaver Dvořák

Jak můžeš tak buď milosrdný!... je láska duše rozkoší, slyš, volá hlas, jím nepohrdni, ať citů tvých slast okouší.

Je Kristus, jenž dlaň natahuje, z těch zraků On to vyhlíží; z těch slov On sám to vykřikuje, jak jde tu kříže pod tíží.

Ty slzné kdo by neznal zraky, rty suché žízní náramnou; chceš, aby míjel tvoje prahy, tvou tváří zahnán posupnou?

Jak? půjdeš kolem něho cize a nezastavíš kročeje? Bůh zas se vtělil, je to vise pro tvoje blahé naděje!

Zde volá hlas, jím nepohrdni, ať citů tvých slast okouší; nezatvrď se! buď milosrdný! je láska duše rozkoší!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SVĚT LÁSKY (1) · Xaver Dvořák · Poetry Cove