V kruh čarovný jak byl bych zapjat,
proud magický mou duši prochází;
ruk neviditelných já cítím dotek,
hvězd řetěz jiskří v žhoucí extasi.
Hle, reflex cizích září padá do mne
a stíny plaší skličující v děs,
déšť mystický mé duše plíseň smývá
a cizí echem ve mně zvučí ples.
To na mé lány nebeská dští rosa,
rtů cizích požehnání do sna zní;
v mých modlitbách já slyším cizí hlasy
a cizí slzy splývat v pokání.
Toť tajuplné sladké okamžení,
v něm přerod k věčnu celé bytosti;
křest Ducha ohněm živým prolévá mne
a zvedá z prachu k Nesmrtelnosti.
To splynutí je v duchů velkém Kosmu,
Hod lásky nejvyšší je v šílení;
to věků všech je s Bohem zasnoubení
a člověčenstva věčné Sbratření.