Svatý kníže, v boji reku,
v míru lásky vděk,
přes ty horizonty věků
čníš hor vrcholek.
Třebas nebes kraj tě samý
do výsostí vznes’,
žiješ dosud mezi námi,
v každém srdci dnes.
Stále vroucněj’ vineme se
k tobě, vévodo;
z něho zrodila se’s v plese,
naše Svobodo!
S námi šel jsi, kníže, v boje,
s praporů’s nám vlál;
heslem bylo jméno tvoje,
ty’s nám kynul: Dál!
Svobodni! Však naší vinou
kruh nám hrozí pout,
z úst nám zas se prosby řinou:
„Nedej zahynout!“