Viděl jsem, Bože, anděly,
klečící u oltáře;
když na mne oči upřeli,
byly jak plny záře!
Srdce, to mi se zachvělo,
ruce se blahem třásly;
tak se mi toho zachtělo,
aby jen neuhasly.
Klečeli zbožně u mřížek,
hošík a dívek dvé to;
v prstech mých nes’ se Ježíšek,
chléb bílý v chvíli této.
Jazýčky na rtech prostřeli,
lupínky v růže plání;
na ně jsem klad’ jim rozchvělý
to svaté přijímání.
Bylo to, Bože, zjevení
útěchou v světa klamy,
andělé, v dítky vtěleni,
že chodí mezi námi?!