Jedinou ranou
zabit je sen tvůj gigantický;
smuteční hranou
teď zazvonily nad tebou i nad ním
vystřely děl a oheň granátů
s výsměchem chladným
a v pušek staccatu.
Zlomené ruce
žaloba nebi, výkřik lidský
v divoké muce,
že neuzřel, zač bojoval a zmíral,
zač tekla jeho krev v tu cizí zem,
co obestíral
stín smrti závojem. –
A přece vzešel
naposled sen tvůj gigantický;
čas krátký přešel,
Svobody hlasem svět se divem křísí,
nad hrobem tvým pout puká milion,
ikonou ty jsi,
životem je tvůj skon!