Skip to content
1858–1939

STARÁ PÍSEŇ

Xaver Dvořák

Hrom a peklo! Tak jsme zpívávali, hrom a peklo! zpívejme; a byť už nás naši zaprodali, my se prodat nedejme!

Hrom a peklo, to jsme vysloužili? hrom a peklo, sloužit zas? pány byli jsme jen malou chvíli, pryč je panství, aby ďas!

Hrom a peklo, zase vláčet námi? hrom a peklo, vpřahat v pluh? jaká smělá hra nás znovu mámí, kdo nám kove pout zas kruh?!

Hrom a peklo, na ty ruce klaté, hrom a peklo, na zrádce! probuďte se oči spánkem jaté, konec idyl pohádce!

Hrom a peklo, vidíš-li ty lány? hrom a peklo, tvá to zem! a v té zemi my jsme pouze pány, chce-li kdo to zkusit: „Vem!“

Hrom a peklo, dosti zbylo krve, hrom a peklo; v srdci nám; nežli ustoupiti píď jen, prve vycedím krev, co jí mám!

Hrom a peklo, všecky na lamenty, hrom a peklo, jak muž stát! přes vše předsedy a presidenty Národ! to je Majestát.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
STARÁ PÍSEŇ · Xaver Dvořák · Poetry Cove