Ty ruce štědré jsou a vlídné
a nevyprázdní nikdy se,
a divy tvoří očividné,
v jich prstech chleby množí se!
Byť uzavřely se i v pěsti
pro tvoji nepravost a hřích,
když sejdeš zaslepený s cesty
a bloudíš světa na scestích.
Kříž v dlaních proděravěl je ti,
by milost nepřestala téc’,
jež rozvírá je do objetí,
když navracíš se hladov přec!
Ó ruce božské, požehnané,
jež proděravěl krutý hřeb;
ó dlaně, odkud neustane
se lačným rozdávati chléb!
Ó rozpněte se širým světem
pro poutníky, již tudy jdou,
a lámejte tu chleby své těm,
kdo cestou těžkou ochabnou!