Půlnoc je!
obzory jasné;
vzplálo v nich
souhvězdí krásné;
ó světlo,
jež neuhasne!
Duše má
zpívá si v plese;
ó chvíle,
kdy nalezne se,
blahem svým
všecka se třese.
Její sny
to vůně květů,
rozpuklých
do jiných světů
polibkem
tajemných Retů.
V obláčku
jak z thuribula
křídla jich
vzhůru se hnula
do nebes
tabernakula.