Chudičké jesle máš, trůn divný na tě,
sám přicházíš a bez průvodu sluh,
ty sladké nemluvně a sladčí Bůh,
jak před tebou se nechvít, nedojatě!
Tys nepřišel, můj Králi, v korun zlatě,
tvé bohatství je hříchů našich dluh;
a přece jaký ve oblacích ruch
a s jakým plesem země přijala tě.
Ó, jestli zaměníš své místo chudé,
mé srdce jeslemi ti rádo bude,
svou láskou zahřeje tě vroucně dnes.
Tak žhavě očekává tvoje Příští,
zda k němu jako k svému obětišti
se nepřiblíží jeho Velekněz!