Je jiný než ten u Jordánu,
do srdce řeže jeho hlas
a upravuje cestu Pánu
pro jeho druhé příští zas.
Po poušti života on chodí,
kde všeho života je břeh;
kde přirazí Pán se svou lodí,
spí panny olej v kahanech.
A nemá ani sukně z koží,
je tělo jeho pouhá kost,
a zástup kol něho se množí,
jak do nekonečna by rost’!
Jdou k uvítání toho příští
i králové i pastýři,
až zakotví Pán v přístavišti
a hlahol trub až zavíří!
Nuž, přímé čiňte stezky jeho,
co křivé, každý vyrovnej;
ty, Kriste, přijď jak Spása všeho
a věčný pokoj srdcím dej!