Tvé poslední slovo, ó Ježíši,
ať zní,
a nikdy ať z duše mé nezajde
řadou mých dní.
Ať pochodní září mi do cesty
vždy vpřed,
bych z Království Tvého už východu
nenašel zpět.
Jak maják ať září mí do bouří
a v mrak,
když život můj bude se potácet
na vlnách vrak.
Ať radostným šlehne mi plamenem
vždy v ráz,
když temnoty zavalí srdce mé,
kde hrozí sráz.
Ať jde jak anděl můj po boku,
Tvá stráž,
kde noha se podlomí ve mdlobě,
podchytí páž.
A v smutku ať opřede moji noc
i den,
Tvé evangelium „ó miluj“ jak
mystický sen!