Země dřímá v loktech mlhy
jako dítě v klíně matky,
a ty stráně plny smutku,
a strom plný jinovatky.
Tiše dřímá. Tu v mlh závoj
padl zářný paprsk s chvatem;
zem jak ze sna usmála se,
a strom naposled zkvet’ zlatem.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.