Ty jsi mocný, věčný Pane,
na Tvůj pokyn slunce stane,
hvězdy prší jako rosa
v letních nocích průhledných;
květy trysknou z ňadra zemi,
ze skal vody ručejemi;
mrtvé křísí ze snů věčných
láskyplná ruka Tvá;
a kdo k Tobě chorý spěje,
neodchází bez naděje;
jeden pohled usmívavý
jeho vzdechy zastaví.
K Tobě volám, divů Pane,
a vzdech, jenž mi se rtů vane,
prosí Tě jen: v srdce moje
tam vlož, Pane, lásky víc!