Mé šero tiše zpívá,
mou noc jas prohořívá,
a srdce mé se modlí!
s mou duší Bůh se shodli.
Ta chvíle smíru tklivá,
když Bůh v mou náruč splývá
a ruce, které zbodli,
když na mé šíji prodlí.
Bok jeho na můj lehá,
krev jeho do cév šlehá,
a s mou se mísí;
a jak se v údy snuje,
mě k věčnu vykupuje
a v život křísí.