„Víra tvá tě uzdraví“,
když jsi všecko ztratil,
co ti život hltavý
vzal a nenavrátil.
Bol ti vrásky v skráně ryl,
srdce krutě oral;
od hořkosti krutých chvil
až i duch tvůj zkoral.
Dni tvé byly řada brázd,
kde jen rostlo býlí;
nohy tvé se počly mást
na své cestě k cíli.
A když život nejvíc zprah’,
překypěla míra,
Kristus na skráň ruku vztáh’:
„Uzdraví tě víra!“
Kouzlo víry! V tobě hned
rozkvetlo se cele
a ty cítíš ovíjet
ruku Spasitele!