Máť krásného jsem milování,
své náručí vám otvírám;
jdu s vámi netušíte ani
a nad vámi dlaň prostírám.
Jsem víc než vaše máti rodná
a vroucněj pro vás netluče
ni srdce její, pro vás do dna
jsem pila hořkost ve muce.
Svou krví v krvi svého Syna
jsem vykoupila hořce vás;
zda dosud až se nerozpíná
má náruč s kříže, lásky vzkaz?!
Zda moje tělo v těle Syna
nejíte v jeho oběti?
zda neodkázal, žízní hyna,
vás lásce mojí za děti?!
Máť krásného jsem milování,
svůj matky klín vám prostírám
a v Syna svého přikázání
prs mateřský vám píti dám!...