Pán dí:
Ó jděte! stigma mého vyvolení
ať nikdy neshasne vám na čele,
mí synové, víc, bratři v obrození
mou krví, divem křestné koupele.
Ó jděte! ve tmy horizontů plajte
jak pochodně mé, vírou řeřavé,
ten oheň v srdcích světu neutajte,
jenž tělem mým vzňat, plá mé od krve.
Ó jděte! Lásky svědci, stolovníci
mých hodů sladké Eucharistie,
vy, již jste spočinuli blaze snící
mně na srdci, jež vaším navždy je.
Ó jděte! rozkoší mých hlasatelé,
zrak zažehnutý ještě ekstasí,
mí údové, v mém zaklíněni těle,
jichž srdcem krev má božská prochází.
Ó jděte! kříže mého bojovníci,
svět podmanit mi mečů bez ostří,
ať láskou ke mně vzhoří na hranici
plam jeden od moře až do moří!
Dél nechci trpět! srdce moje žhoucí
mře touhou otcovskou už staletí,
je připraveno večeřadlo skvoucí:
mé vášnivé a věčné objetí