Neposkvrněné Početí jsem
a v lásce Boží kořením;
jak ve vodách květ v hloubi Písem
se odrážím a tiše sním.
Já vypučela z přislíbení
pod stromem rajským z Božích úst,
jak kořen nových pokolení
kmen mystický jsem počla růst!
Je plíseň hřích a na čemkoli,
co vzešlo hnilý Evin plod;
na onom dřevu kříže to-li
narouben není můj tu rod?!
Panici, panny mého keře
zda nejsou růže bělostné?
rod světců svatosti pel béře
z mých závojů tu v znoji dne!
Však obraz nejvěrnější z všeho,
jenž sladkostí vás opije,
z tajemství neposkvrněného
plod můj, je bílá Hostie!