Ó zdroji božský, milost tryskající,
čím Tebe zvát!
uprostřed hořících tu vonných svící
Tvůj klín žhne poklad nad poklad.
Plá svatý děs v mé každé zřítelnici,
jak poutem spiat
tu v prachu ležím, nevím jak jen říci,
jak šťasten, kdo smí odtud nabírat.
Svůj, Duchu, požár mystický nech přejít
přes srdce mé, by Tvoje mohlo vzejít
v něm símě božské Lásky plamenné!
A rty mé sžehni uhlem Jesaiovým,
ať touhou řeřavějí, s žitím novým
pít na věky jen z toho pramene!