Tu oběť nech tu na oltáři,
jdi, smiř se dřív, ó spěš!
Nenávist, jež se v tobě sváří,
je propast, přes ni nemůžeš!
A nemůže Bůh ani k tobě;
tvé nitro, to je hrob,
jak můžeš zváti Boha k sobě?
dřív očisti se od hnilob!
Je láska život, krása, vůně,
je liliový stan;
jen v jejích loktech, v jejím lůně
můž’ spočinouti sladce Pán.
Jak v Marii kdys odpočíval
tvůj Ježíš, Slovo, Bůh,
ať obmyje tě lásky příval;
jdi, pokoř se a splať svůj dluh!
Svou oběť nech tu na oltáři,
Bůh čeká tobě vhod;
jdi, vrať se, v duši slast i v tváři:
Pán čeká, s tebou slavit hod!