Ten čin už zevšedněl v dní toku
a krve stopy vybledly,
neb v pochlebenství jeho soků
hlas chvály slabý zní a mdlý.
Však v paměti nám gigantická
vyrostla jeho představa;
je mythus postať jeho lidská,
lesk heroů mu zjednává.
Jak posel s nebe sestoup’ s hůry,
nám Svobody stát založit,
rozplašit zloby všechny chmury
a do základu krev svou lít.
Pak navrátil se do výsosti
s vavřínu věncem, bohatýr
a strážce naší budoucnosti,
pro naši slávu, rozkvět, mír!
Václava světce, slavných králů
druh rovnorodý družiny,
těch našich světlých ideálů,
již stvořili nám dějiny!