Měsíčná noc nad zemí se klene,
na Golgotě stromem pne se kříž,
za korunu nebe ohvězděné;
Ježíši, ó spáso, tvoje říš?
Pokoj blahoslaven vešel na zem,
vina ustoupila jako stín;
života strom jak by rozkvet’ rázem,
do hvězd, navštívil zem Hospodin,
aby obcoval zas se svým lidem;
kletba rozlomena, pouta kruh,
a zem oddychuje blahým klidem,
odpočívá, splacen starý dluh.
Pod povrchem nový život raší,
nový ráj se připravuje vzjít,
cenou vykoupení o co dražší,
než byl první kdysi, blahý cit! –
Poslední akt podobenství je to,
ztracený se navracuje syn;
Otec vyšel vstříc mu v chvíli této,
pod tím křížem čeká, prostřen klín!